Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Gramatika
Slovíčka: podstatná a přídavná jména
Poslech slovíček
Slovíčka
Pexeso
Překladatel
Hláskování
Slova ve větách
Rozhodovačka
Stavba vět
Vpisování
Diktáty
Rozřazovačka
Vtipy
Roboti
Střílečka
Hádání a malování
Odkrývačka
Týmovka
Územíčka
Závody
Přejít na cvičení:
Stavba vět
Stavba vět
Přejít na téma:
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
VNHSdílet
QR kód
QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.
Kód / krátká adresa
Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.
Zkopírujte kliknutím.
VNH
umime.to/VNH
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
V němčině rozlišujeme mezi jednoduchým a závislým infinitivem.
Závislý infinitiv – infinitiv s zu se používá, když se sloveso v hlavní větě vztahuje k slovesu ve větě vedlejší: Ich versuche, früher zu kommen. V této větě sloveso kommen odkazuje na sloveso versuchen.
Jednoduchý infinitiv – infinitiv bez zu, se používá:
- po modálních slovesech (müssen, können)
- po slovesech bleiben, lassen, werden
- po slovesách smyslového vnímání (hören, sehen, fühlen)
- po slovesech pohybu (fahren, gehen, kommen)
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“) (střední)
