Výpis souhrnů
Gramatika
Podtémata
- Členy určité
- Členy určité a neurčité
- Slabé skloňování podst. jm.
- Rody podstatných jmen
- Skloňování příd. jm. po čl. urč.
- Skloňování příd. jm. po čl. neurč.
- Skloňování příd. jm. po nulovém čl.
- Předložky se 3. pádem
- Předložky se 3. a 4. pádem
- Přivlastňovací zájmena
- Slovesa sein a haben – přítomný čas
- Slabá slovesa – přítomný čas
- Silná slovesa – přítomný čas
- Způsobová (modální) slovesa – přítomný čas
- Slovesa s odluč. a neodluč. předponami – přítomný čas
- Préteritum
- Slovesa sein a haben – préteritum
- Slabá (a zvratná) slovesa – préteritum
- Silná slovesa – préteritum
- Způsobová (modální) slovesa – préteritum
- Smíšená slovesa – préteritum
- Budoucí čas
- Imperativ
- Číslovky řadové
- Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
- Vztažné věty
- Zápor
- Development
Členy určité
Člen určitý označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Rod podstatných jmen se v němčině a češtině často liší (der Stuhl – rod mužský, židle – rod ženský). Přirozený rod je však zachován:
- osoby ženského pohlaví jsou vždy ženského rodu (die Schwester, die Oma)
- osoby mužského pohlaví jsou vždy mužského rodu (der Lehrer, der Vater)
Člen můžeme často poznat podle koncovky podstatného jména. Obecně platí následující pravidla:
Rod mužský – der
Použití členu der:
- podstatná jména končící na ‑ling, ‑ich, ‑ig (der Schmetterling, der Teppich, der Käfig)
- podstatná jména končící na ‑ismus (der Sozialismus)
- většina podstatných jmen končících na ‑er, ‑el, ‑en (der Mantel, der Garten, der Künstler)
- názvy osob s koncovkami ‑är, ‑eur, ‑ist, ‑loge, ‑eur, ‑ant, ‑or, ‑ent, ‑et (der Demonstrant, der Tourist, der Millionär, der Professor, der Biologe)
- roční období, měsíce, dny v týdnu (der Mai, der Winter, der Sonntag)
- značky a názvy aut (der Škoda, der BMW)
- světové strany (der Norden, der Westen, der Osten, der Süden)
- většina názvů hor a vrcholů (der Mont Blanc, der Großglockner)
- názvy alkoholu (der Wein, der Sliwowitz), výjimka je pivo → das Bier
Rod ženský – die
Použití členu die:
- podstatná jména končící na ‑in, ‑heit, ‑keit, ‑schaft, ‑ung (die Freundin, die Kleinigkeit, die Einheit, die Nachbarschaft, die Übung)
- většina podstatných jmen končících na ‑acht, ‑e, ‑ei, ‑t, ‑ucht (die Macht, die Bucht, die Zeit, die Liebe, die Welt, die Bäckerei)
- většina podstatných jmen končících na ‑ion, ‑ät (die Union, die Universität)
- označení čísel (die Eins – jednička, die Zehn – desítka)
- názvy lodí a letadel (die Titanic, die Boeing 747)
- názvy leteckých společností (die Lufthansa)
- značky a názvy motorek (die Harley‑Davidson)
Rod střední – das
Použití členu das:
- podstatná jména končící na ‑chen, ‑lein (das Kaninchen, das Büchlein)
- většina podstatných jmen končících na ‑nis, ‑ment, ‑o, ‑tum, ‑mal, ‑ge (das Radio, das Gefängnis, das Parlament, das Tennis)
- velké množství mezinárodních slov (das Telefon, das Auto, das Foto)
- označení písmen abecedy (das A, das G, das V)
- barvy (das Gelb, das Schwarz, das Rosa)
- jazyky (das Deutsch, das Spanisch, das Japanisch, das Latein)
- zpodstatnělá slovesa v infinitivu (das Fotografieren, das Sprechen, das Lesen, das Fernsehen)
Nutné je mít na paměti, že se v němčině vyskytuje řada výjimek. Existují slova, která mohou mít více členů jako např. der/die/das Joghurt. Užití se liší dle regionu. Dále členy mohou někdy změnit celý význam podstatného jména, např. der Kiefer – čelist, die Kiefer – borovice, der Tor – blázen, das Tor – branka).
NahoruČleny určité a neurčité
Člen určitý
Označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Použití členu určitého
Pokud máme na mysli někoho, nebo něco konkrétního:
- Brauchst du noch das Buch? – Potřebuješ ještě tu knihu?
- Hast du das Lied nicht gehört? – Neslyšel jsi tu píseň?
Když jsme se již o podstatném jméně dříve zmínili:
- Er hat einen Bruder. Der Bruder ist faul. – Má bratra. Ten bratr je líný.
U některých jmen zemí:
- jméno země je v množném čísle (die Vereinigten Staaten von Amerika)
- jméno země obsahuje „Republik“, nebo „Union“ (die Tschechische Republik, die Europäische Union)
- jména zemí ženského a mužského rodu (die Schweiz, der Libanon)
U některých geografických a astronomických názvů:
- ostrovy (die Kanarischen Inseln), pohoří (die Alpen), řeky (die Donau), jezera (der Traunsee), moře (die Ostsee)
- souhvězdí (der Große Wagen)
- u názvů ulic (Die Friedrichstraße), budov (Das Tanzende Haus), uměleckých děl (Die Mona Lisa), časopisů a novin (Die Prager Zeitung) apod.
Člen neurčitý
Označuje věci neznámé, nebo dosud nezmíněné. Zpravidla o nich mluvíme poprvé (ein, eine, ein).
Do češtiny ho někdy překládáme neurčitým zájmenem „nějaký“, případně číslovkou „jeden“. Člen neurčitý se používá pouze v jednotném čísle.
- Ich habe einen Mann getroffen. Der Mann war sehr traurig. – Potkal jsem jednoho muže. Ten muž byl velmi smutný.
- Sie hat eine Jacke gekauft. Die Jacke ist braun. – Koupila si nějakou bundu. Ta bunda je hnědá.
Použití členu neurčitého
Když o nějaké osobě, nebo věci mluvíme obecně. Nemáme na mysli nic konkrétního:
- Gibt es hier ein Restaurant? – Je tu nějaká restaurace?
- Hast du einen Bruder? – Máš nějakého bratra?
Když něco přiřazujeme k určité skupině/třídě:
- Die Katze ist ein Tier. – Kočka je zvíře.
- Der Ahorn ist ein Baum. – Javor je strom.
- Der Apfelsaft ist ein Getränk. – Jablečný džus je nápoj.
Slabé skloňování podst. jm.
Některá podstatná jména rodu mužského se skloňují slabě. To znamená, že mají ve všech pádech kromě prvního koncovku ‑(e)n.
Slabé skloňování – jednotné číslo
| člen určitý | člen neurčitý s n-deklinací | |
| 1. pád | der Junge | ein Junge |
| 2. pád | des Jungen | eines Jungen |
| 3. pád | dem Jungen | einem Jungen |
| 4. pád | den Jungen | einen Jungen |
Slabé skloňování – množné číslo
| člen určitý | člen neurčitý | |
| 1. pád | die Jungen | Jungen |
| 2. pád | der Jungen | Jungen |
| 3. pád | den Jungen | Jungen |
| 4. pád | die Jungen | Jungen |
Se slabým skloňováním se setkáváme u těchto podstatných jmen rodu mužského:
- Označení národnosti v mužském rodě s koncovkou ‑e → der Russe, der Pole, der Franzose
- Označení mužských osob s koncovkou ‑e → der Kollege, der Kunde, der Junge, der Neffe
- Označení zvířat rodu mužského s koncovkou ‑e → der Löwe, der Affe, der Falke, der Hase
- Označení osob a povolání v mužském rodě s koncovkou ‑ist → der Polizist, der Terrorist, der Tourist, der Autist, der Egoist, der Kapitalist
- Podstatná jména v mužském rodě s těmito koncovkami:
| koncovka | příklady |
| ‑graf | der Fotograf |
| ‑oge | der Pädagoge, der Psychologe, der Biologe |
| ‑et | der Athlet |
| ‑ad | der Kamerad |
| ‑at | der Soldat, der Automat, der Kandidat |
| ‑ant | der Praktikant, der Konsonant, der Musikant |
| ‑and | der Doktorand |
| ‑ent | der Konsument, der Absolvent, der Produzent |
| ‑urg | der Chirurg |
| ‑soph | der Philosoph |
- Výjimky: der Herr, der Prinz, der Mensch, der Nachbar, der Held, der Bauer
Rody podstatných jmen
V němčině, podobně jako v češtině, existují tři rody, a to: mužský, ženský a střední. Rod podstatného jména určuje, který člen použijeme.
- mužský rod → podstatná jména se členem der
- ženský rod → podstatná jména se členem die
- střední rod → podstatná jména se členem das
Rod v němčině se ne vždy shoduje s rodem v češtině. Existují však pravidla, která určení rodu mohou usnadnit.
Pravidla a příklady pro ženský rod (die)
| pravidlo | příklady | příklady výjimek |
| ženské osoby a povolání | die Frau (žena), die Lehrerin (učitelka) | das Mädchen (děvče) |
| názvy většiny řek | die Donau (Dunaj), die Elbe (Labe), die Moldau (Vltava) | |
| koncovka -ung | die Wohnung (byt) | |
| koncovka -heit | die Freiheit (svoboda) | |
| koncovka -ion | die Union (unie, svaz) | |
| koncovka -i(tät) | die Universität (univerzita) | |
| koncovka -schaft | die Freundschaft (přátelství) | |
| koncovka -e (platí pro 80 % podstatných jmen) | die Banane (banán) | der Name (jméno), das Auge (oko) |
| koncovka -ei | die Konditorei (cukrárna) | |
| koncovka -keit | die Wirklichkeit (skutečnost) | |
| koncovka -ur | die Literatur (literatura) | |
| koncovka -ik | die Mathematik (matematika) |
Pravidla a příklady pro mužský rod (der)
| pravidlo | příklady | příklady výjimek |
| mužské osoby a povolání | der Mann (muž), der Lehrer (učitel) | |
| názvy alkoholických nápojů | der Wein (víno), der Tequila (tequila) | das Bier (pivo) |
| názvy dnů a měsíců | der Freitag (pátek), der Januar (leden) | |
| názvy ročních období | der Sommer (léto), der Frühling (jaro) | |
| názvy světových stran | der Westen (západ), der Osten (východ) | |
| počasí | der Regen (déšť), der Schnee (sníh) | das Gewitter (bouřka), die Sonne (slunce) |
| značky a modely aut | der Honda, der Passat | |
| koncovka -ing | der Lehrling (učeň) | |
| koncovka -ig | der Honig (med) | |
| koncovka -el | der Mantel (kabát) | |
| koncovka -or | der Motor (motor) | |
| koncovka -er | der Wecker (budík) | |
| koncovka -us | der Bonus (bonus) | |
| koncovka -ismus | der Realismus (realismus) |
Pravidla a příklady pro střední rod (das)
| pravidlo | příklady | příklady výjimek |
| názvy většiny zemí a kontinentů | das Tschechien (Česko), das Europa (Evropa) | die Slowakei (Slovensko), die Türkei (Turecko), die Ukraine (Ukrajina), der Vatikan (Vatikán), die Niederlande (Nizozemsko) |
| názvy jazyků | das Englisch (angličtina), das Tschechisch (čeština) | |
| zpodstatnělé infinitivy | das Laufen (běhání), das Lernen (učení) | |
| s předponou Ge- (přibližně 90 % slov) | das Gebirge (pohoří), das Gemüse (zelenina) | die Gebühr (poplatek), die Gesundheit (zdraví) |
| koncovka -chen | das Mädchen (děvče) | |
| koncovka -lein | das Tischlein (stoleček) | |
| koncovka -tum | das Eigentum (vlastnictví, majetek) | |
| koncovka -um | das Museum (muzeum) | |
| koncovka -tel | das Viertel (čtvrtina) | |
| koncovka -o | das Auto (auto) | die Disko |
| koncovka -nis | das Ereignis (událost) |
Skloňování příd. jm. po čl. urč.
Pokud za určitým členem stojí přídavné jméno, získává přídavné jméno většinou koncovku -en a v pěti případech koncovku -e, přehled je v následující tabulce:
| mužský rod (der) | ženský rod (die) | střední rod (das) | množné číslo | |
| Nominativ | der alte Mann | die junge Frau | das kleine Kind | die netten Leute |
| Genitiv | des alten Mannes | der jungen Frau | des kleinen Kindes | der netten Leute |
| Dativ | dem alten Mann | der jungen Frau | dem kleinen Kind | den netten Leuten |
| Akkusativ | den alten Mann | die junge Frau | das kleine Kind | die netten Leute |
Skloňování příd. jm. po čl. neurč.
Když srovnáme skloňování adjektiv po určitém a neurčitém členu, zjistíme, že v pěti případech, kdy po určitém členu používáme koncovku přídavného jména -e, jsou po neurčitém členu koncovky -er (mužský rod), -e (ženský rod), -es (střední rod). Přehled je v následující tabulce:
| mužský rod (ein) | ženský rod (eine) | střední rod (ein) | ||
| Nominativ | ein alter Mann | eine junge Frau | ein kleines Kind | |
| Genitiv | eines alten Mannes | einer jungen Frau | eines kleinen Kindes | |
| Dativ | einem alten Mann | einer jungen Frau | einem kleinen Kind | |
| Akkusativ | einen alten Mann | eine junge Frau | ein kleines Kind |
Skloňování příd. jm. po nulovém čl.
Pokud před podstatným jménem není žádný člen, přebírá adjektivum koncovky určitých členů. To neplatí ve 2. pádě u mužského a středního rodu, v těchto případech se používá koncovka -n. Přehled je v tabulce:
| mužský rod | ženský rod | střední rod | množné číslo | |
| Nominativ | alter Mann | junge Frau | kleines Kind | nette Leute |
| Genitiv | alten Mannes | junger Frau | kleinen Kindes | netter Leute |
| Dativ | altem Mann | junger Frau | kleinem Kind | netten Leuten |
| Akkusativ | alten Mann | junger Frau | kleines Kind | nette Leute |
Předložky se 3. pádem
Nasledujíci předložky se v němčině pojí se 3. pádem – dativem. V praxi to znamená, že člen, podstatné, nebo přídavné jméno musí následovat ve třetím pádě. Jde o předložky aus (z, ze), bei (u, při), mit (s, se), nach (po), seit (už, od), von (od, z), zu (k), außer (kromě), gegenüber (naproti).
Příklady použití aus (z, ze)
- Er kommt aus der Schweiz. (Pochází ze Švýcarska.)
- Er geht aus der Schule. (Jde ze školy.)
- Die Tasse ist aus Keramik. (Šálek je z keramiky.)
Příklady použití bei (u, při)
- Anna wohnt bei ihren Eltern. (Anna žije u svých rodičů.)
- Beim Sport hört Anna Musik. (Při sportu poslouchá Anna hudbu.)
- Ihre Mama arbeitet bei der Post. (Její maminka pracuje na poště.)
Příklady použití mit (s, se)
- Jeden Tag fährt sie mit dem Bus. (Každý den jezdí autobusem.)
- In der Schule trifft sie sich mit ihren Freunden. (Ve škole se setkává se svými přáteli.)
- Mit zwanzig hat er mit dem Studium begonnen. (Ve dvaceti začal se studiem.)
Příklady použití nach (po)
- Wir fahren nach Deutschland. (Jedeme do Německa.)
- Nach der Schule gehen wir schwimmen. (Po škole jdeme plavat.)
Příklady použití seit (už, od)
- Seit drei Tagen sind wir im Urlaub. (Už tři dny jsme na dovolené.)
- Seit 1993 gibt es keine Tschechoslowakei mehr. (Od roku 1993 už Československo neexistuje.)
Příklady použití von (od, z)
- Mein Papa arbeitet von Montag bis Freitag. (Můj tatínek pracuje od pondělí do pátku.)
- Er fährt von Paris nach Berlin. (Cestuje z Paříže do Berlína.)
Příklad použití zu (k)
- Ich fahre zu meiner Schwester nach Prag. (Jedu do Prahy za sestrou.)
Příklad použití außer (kromě)
- Außer mir ist niemand gekommen. (Kromě mě nikdo nepřišel.)
Příklad použití gegenüber (naproti)
- Ihr Haus steht gegenüber dem Supermarkt. (Její dům stojí naproti supermarketu.)
Předložky se 3. a 4. pádem
V němčině existují předložky, které se pojí s akuzativem (4. pád) i dativem (3. pád). Jedná se o tyto předložky: an, auf, hinter, in, neben, über, unter, vor, zwischen. Jestli se pojí s 3., nebo se 4. pádem, zjistíme pomocí otázek:
Wo? (kde?) → 3. pád
Například: Der Computer liegt auf dem Tisch. (Počítač leží na stole.)
Wohin (kam?) → 4. pád
Například: Ich lege den Computer auf den Tisch. (Položím počítač na stůl.)
an (na, u) – příklady
- pád: Das Bild hängt an der Wand. (Obraz visí na zdi.)
- pád: Mein Bruder hängt das Bild an die Wand. (Můj bratr věší obraz na zeď.)
auf (na) – příklady
- pád: Das Buch liegt auf dem Tisch. (Kniha leží na stole.)
- pád: Leg das Buch auf den Tisch! (Polož tu knihu na stůl!)
in (v, do) – příklady
- pád: Ich bin in der Altstadt. (Jsem ve starém městě.)
- pád: Ich gehe in die Altstadt. (Jdu do starého města.)
neben (vedle) – příklady
- pád: Er sitzt neben seiner Freundin. (Sedí vedle své přítelkyně.)
- pád: Er setzte sich neben seine Freundin. (Posadil se vedle své přítelkyně.)
hinter (za) – příklady
- pád: Die Katze ist hinter dem Haus. (Kočka je za domem.)
- pád: Die Katze hat sich hinter das Haus versteckt. (Kočka se schovala za dům.)
über (nad, o) – příklady
- pád: Die Fotos sind über dem Bett. (Fotografie jsou nad postelí.)
- pád: Er hat die Fotos über das Bett geklebt. (Nalepil fotky nad postel.)
Předložka über znamená také o – 4. pád. Er hat über seinen Urlaub in Italien gesprochen. (Mluvil o své dovolené v Itálii.)
zwischen (mezi) – příklady
- pád: Die Bücher sind zwischen den Stühlen. (Knihy jsou mezi židlemi.)
- pád: Er hat die Bücher zwischen die Stühle gelegt. (Položil knihy mezi židle.)
vor (před) – příklady
- pád: Der Hund sitzt vor der Haupttür. (Pes sedí před hlavními dveřmi.)
- pád: Der Hund setzte sich vor die Haupttür. (Pes si sedl před hlavní dveře.)
unter (pod) – příklady
- pád: Die Katze liegt unter dem Tisch. (Kočka leží pod stolem.)
- pád: Emma hat das Katzenfutter unter den Tisch gelegt. (Emma položila kočičí krmivo pod stůl.)
Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena vyjadřují, že nám něco patří.
Základní tvary přivlastňovacích zájmen
| jednotné číslo |
|---|
| ich → mein (můj) |
| du → dein (tvůj) |
| er → sein (jeho) |
| sie → ihr (její) |
| es → sein (jeho) |
| množné číslo |
|---|
| wir → unser (náš) |
| ihr → euer (váš) |
| sie → ihr (jejich) |
| Sie → Ihr (Váš) |
Tvary přivlastňovacích zájmen v závislosti na pádu
V tabulce jsou uvedeny všechny možné tvary na příkladu přivlastňovacího zájmena mein. U ostatních přivlastňovacích zájmen jsou koncovky při skloňování stejné.
| mužský rod j.č. | ženský rod j.č. | střední rod j.č. | množné číslo | |
|---|---|---|---|---|
| 1.pád (nominativ) | mein | meine | mein | meine |
| 2.pád (genitiv) | meines | meiner | meines | meiner |
| 3.pád (dativ) | meinem | meiner | meinem | meinen |
| 4.pád (akuzativ) | meinen | meine | mein | meine |
Slovesa sein a haben – přítomný čas
Časování slovesa sein – přítomný čas
Sloveso „sein“ má nepravidelné časování.
| ich | bin | jsem | Ich bin zu Hause. |
| du | bist | jsi | Du bist in Prag. |
| er/sie/es | ist | je | Er ist krank. |
| wir | sind | jsme | Wir sind im Bus. |
| ihr | seid | jste | Ihr seid neu. |
| sie | sind | jsou | Sie sind jung. |
| Sie | sind | jste | Sie sind nett. |
Časování slovesa haben – přítomný čas
Sloveso „haben“ má nepravidelné časování.
| ich | habe | mám | Ich habe Hunger. |
| du | hast | máš | Du hast Glück. |
| er/sie/es | hat | má | Er hat eine Katze. |
| wir | haben | máme | Wir haben Ferien. |
| ihr | habt | máte | Ihr habt kein Geld. |
| sie | haben | mají | Sie haben ein Auto. |
| Sie | haben | máte | Sie haben Recht. |
Slabá slovesa – přítomný čas
Slabá slovesa jsou typická tím, že jejich tvary jsou ve všech osobách a časech zcela pravidelné. Příkladem často používaného slabého slovesa je sloveso machen.
| ich mache | wir machen |
| du machst | ihr macht |
| er / sie / es macht | sie / Sie machen |
Další častá slabá slovesa jsou například: fragen (ptát se), spielen (hrát), wohnen (bydlet), sagen (říkat).
NahoruSilná slovesa – přítomný čas
U některých silných sloves jako tragen (nosit), fahren (jet, jedzit), laufen (běžet), lassen (nechat), schlafen (spát), treffen (potkat), sprechen (mluvit) dochází ke změně kmenové samohlásky e → i , ie a a → ä. ve 2. a 3. osobě jednotného čísla. V ostatních osobách změny neprobíhají.
Příklad: sloveso laufen (běžet)
| ich laufe | wir laufen |
| du läufst | ihr lauft |
| er / sie / es läuft | sie / sie laufen |
Příklad: sloveso treffen (potkat, setkat se)
| ich treffe | wir treffen |
| du triffst | ihr trefft |
| er / sie / es trifft | sie / sie treffen |
Je třeba říct, že tvary některých silných sloves se v přítomném čase nemění. Jedná se o slovesa jako například: kommen (přijít, přijet), rufen (volat, křičet), liegen (ležet). Jejich tvary se mění pouze v minulém čase a préteritu.
NahoruZpůsobová (modální) slovesa – přítomný čas
V němčině existuje šest modálních sloves:
| können (umět, dovést, moci) | müssen (muset) | sollen (mít povinnost) | dürfen (smět) | wollen (chtít) | mögen (mít rád) | |
| ich | kann | muss | soll | darf | will | mag |
| du | kannst | musst | sollst | darfst | willst | magst |
| er/sie/es | kann | muss | soll | darf | will | mag |
| wir | können | müssen | sollen | dürfen | wollen | mögen |
| ihr | könnt | müsst | sollt | dürft | wollt | mögt |
| sie/Sie | können | müssen | sollen | dürfen | wollen | mögen |
Slovosled
Pokud je ve větě modální sloveso, stojí druhé sloveso na konci věty.
Příklady slovosledu ve větách s modálními slovesy
- können: Ich kann sehr gut schwimmen. (Umím velmi dobře plavat.)
- müssen: Sie müssen gerade viel lernen. (Právě teď se musí hodně učit.)
- sollen: Sie sollen Hausaufgaben machen. (Mají si udělat domácí úkoly.)
Slovesa s odluč. a neodluč. předponami – přítomný čas
V němčině existují slovesa s odlučitelnými a s neodlučitelnými předponami. Ukážeme si, které to jsou a na příkladových větách vysvětlíme, jak se ve větě používají.
Odlučitelné předpony
Odlučitelné předpony jsou ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, zu-, zusammen-, zurück-, her-, hin-, los-, weg-, weiter-.
Příkladové věty:
auf/stehen (vstávat) → Ich stehe täglich um sieben Uhr auf. (Každý den vstávám v sedm hodin.)
aus/packen (rozbalit) → Die Kinder packen ihre Geschenke aus. (Děti si rozbalují dárky.)
an/kommen (dorazit, dojet) → Der Zug kommt immer pünktlich an. (Vlak přijíždí vždy včas.)
nach/denken (přemýšlet, uvažovat) → Der Schüler denkt viel nach. (Žák hodně přemýšlí.)
zu/hören (poslouchat) → Die Schüler hören der Lehrerin aufmerksam zu. (Žáci pozorně naslouchají učitelce.)
Neodlučitelné předpony
Neodlučitelné předpony jsou be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer-, miss-, hinter-.
Příkladové věty:
Nahorubekommen (dostat, obdržat) → Zu Weihnachten bekommen Kinder viele Geschenke. (Na Vánoce dostávají děti spoustu dárků.)
gefallen (líbit se) → Dein neues Haus gefällt mir sehr. (Tvůj nový dům se mi moc líbí.)
erklären (vysvětlit, objasnit) → Die Lehrerin erklärt den neuen Lehrstoff. (Učitelka vysvětluje novou učební látku.)
verstehen (rozumět) → Sie versteht schon sehr gut Deutsch. (Už rozumí velmi dobře německy).
Préteritum
Kdy používáme minulý čas, tzv. préteritum?
- používá se ve vyprávěcích textech, v literatuře a v monolozích
- slovesa sein (být) haben (mít) a způsobová slovesa se obvykle používají v préteritu
Jak se tvoří préteritum?
Na rozdíl od perfekta se préteritum tvoří jen jedním slovesným tvarem, slovesa z následujících skupin mají svá specifická pravidla pro vytváření tohoto tvaru:
- Slovesa sein a haben
- Slabá (pravidelná) slovesa (např. sagen, fragen, …)
- Silná (nepravidelná) slovesa (např. bleiben, essen, …)
- Způsobová slovesa (tj. slovesa kann, müssen, wollen, sollen, dürfen, mögen)
- Smíšená slovesa
Slovesa sein a haben – préteritum
| osoba | tvar haben | tvar sein |
|---|---|---|
| ich | hatte (měl/a jsem) | war (byl/a jsem) |
| du | hattest (měl/a jsi) | warst (byl/a jsem) |
| er / sie / es | hatte (měl/a) | war (byl/a) |
| wir | hatten (měli jsme) | waren (byli jsme) |
| ihr | hattet (měli jste) | wart (byli jste) |
| sie / Sie | hatten (měli) | waren (byli) |
Slabá (a zvratná) slovesa – préteritum
Préteritum slabých sloves vytváříme jako základ infinitivu + koncovka v příslušné osobě.
Příklad – sloveso sagen (říci/říkat):
| ich | sagte | (řekl/a jsem) |
| du | sagtest | (řekl/a jsi) |
| er / sie / es | sagte | (řekl / řekla / řeklo) |
| wir | sagten | (řekli jsme) |
| ihr | sagtet | (řekli jste) |
| Sie / sie | sagten | (řekli) |
Silná slovesa – préteritum
Při tvorbě préterita u silných (nepravidelných) sloves dochází ke změně kmenové samohlásky.
Příklad – v tabulce jsou tvary slovesa sprechen (mluvit):
| ich | sprach | (mluvil/a jsem) |
| du | sprachst | (mluvil jsi) |
| er / sie / es | sprach | (mluvil/a/o) |
| wir | sprachen | (mluvili jsme) |
| ihr | spracht | (mluvili jste) |
| Sie / sie | sprachen | (mluvili) |
Všimněte si, že v první a třetí osobě jednotného čísla se koncovka nepřidává. Seznam silných sloves a jejich tvarů v minulém čase naleznete například zde.
NahoruZpůsobová (modální) slovesa – préteritum
Préteritum způsobových sloves v první osobě:
| kann | ich konnte | (mohl/a jsem) |
| müssen | ich musste | (musel/a jsem) |
| wollen | ich wollte | (chtěl/a jsem) |
| sollen | ich sollte | (měl/a bych) |
| dürfen | ich durfte | (směl/a jsem) |
| mögen | ich mochte | (měl/a jsem rád/a) |
Časování v ostatních osobách na příkladu slovesa können:
| ich | konnte | (mohl/a jsem) |
| du | konntest | (mohl/a jsi) |
| er / sie / es | konnte | (mohl/a) |
| wir | konnten | (mohli jsme) |
| ihr | konntet | (mohli jste) |
| sie / Sie | konnten | (mohli) |
Smíšená slovesa – préteritum
U složených sloves se mění kmenová samohláska. Zároveň mají tato slovesa stejné koncovky jako pravidelná slovesa.
Příklad – sloveso kennen (znát)
| ich | kannte | znal/a jsem |
| du | kanntest | znal/a jsi |
| er / sie / es | kannte | znal/a |
| wir | kannten | znali jsme |
| ihr | kanntet | znali jste |
| Sie / sie | kannten | znali |
Budoucí čas
Jak se v němčině dá vyjádřit budoucnost?
Přítomný čas + časové příslovce
Jde o častější formu budoucího času. Používáme ji tehdy, když se něco určitě stane.
Příklady použití:
- Morgen fahre ich nach Wien. (Zítra pojedu do Vídně.)
- Am Abend koche ich eine Tomatensuppe. (Večer uvařím rajčatovou polévku.)
Futurum I: sloveso werden + infinitiv příslušného slovesa
Časování slovesa werden:
| jednotné číslo | množné číslo |
|---|---|
| ich werde | wir werden |
| du wirst | ihr werdet |
| er / sie / es wird | sie / Sie werden |
Použití Futura I:
- Záměry a plány do budoucna → Morgen werde ich nach Wien fahren. (Mám v úmyslu jet zítra do Vídně.)
- Předpoklady pro budoucnost → Bald wird die Sonne endlich wieder scheinen. (Brzy bude konečně zase svítit slunce.)
- Předpoklady pro přítomnost → Sie wird wohl zu Hause sein. (Nejspíš bude doma.)
- Vyzývání, varování → Du wirst dein Zimmer aufräumen! (Uklidíš si svůj pokoj!)
Imperativ
Imperativ následuje pouze po těchto osobách: du (ty), wir (my), ihr (vy – tykání), Sie (vy – vykání).
V tabulce je přehled, jak se jednotlivé tvary imperativu tvoří:
| trinken | haben | sein | |
| du | trink (e)! | hab (e)! | sei! |
| wir | trinken wir! | haben wir | seien wir! |
| ihr | trinkt! | habt! | seid! |
| Sie | trinken Sie! | haben Sie! | seien Sie! |
Související téma – Rozkaz – můžete si procvičit stavbu rozkazovacích vět, které používají imperativ.
NahoruČíslovky řadové
Řadové číslovky 1.–19. s koncovou -te:
der erste (první), der zweite (druhý), der dritte (třetí), der vierte (čtvrtý), der fünfte (pátý)
…
der neunzehnte (devatenáctý)
Číslovky 20.–100. s koncovkou -ste:
der zwanzigste (dvacátý),
der einundzwanzigste (dvacátý první),
der zweiundzwanzigste (dvacátý druhý),
der dreiundzwanzigste (dvacátý třetí),
der vierundzwanzigste (dvacátý čtvrtý)
…
der neunundneunzigste (devadesátý devátý),
der hundertste (stý),
der zweihunderte (dvoustý),
der dreihunderte (třístý),
der vierhunderte (čtyřstý),
der fünfhunderte (pětistý),
…
der tausendste (tisíci)
Řadové číslovky se skloňují stejně jako přídavná jména po členu určitém.
Datum
Datum zapíšeme německy ve tvaru předložka am + řadová číslovka:
am vierundzwanzigsten Mai (čtyřiadvacátého května)
Nahoruder vierte November (čtvrtý listopad)
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
V němčině rozlišujeme mezi jednoduchým a závislým infinitivem.
Závislý infinitiv – infinitiv s zu se používá, když se sloveso v hlavní větě vztahuje k slovesu ve větě vedlejší: Ich versuche, früher zu kommen. V této větě sloveso kommen odkazuje na sloveso versuchen.
Jednoduchý infinitiv – infinitiv bez zu, se používá:
- po modálních slovesech (müssen, können)
- po slovesech bleiben, lassen, werden
- po slovesech smyslového vnímání (hören, sehen, fühlen)
- po slovesech pohybu (fahren, gehen, kommen)
Vztažné věty
Vztažné věty jsou uvedeny vztažnými zájmeny, které spojují hlavní a vedlejší větu. Vztažná zájmena v němčině jsou členy: „der, die, das, die“. Do češtiny je překládáme jako „který, která, které, kteří“. Sloveso ve vztažných větách se nachází na konci věty.
Příklady vztažných vět
- Das ist das Mädchen, das mit mir Deutsch lernt. (To je to děvče, které se se mnou učí německy.)
- Da steht der Mann, der sich für Englischlernen interessiert. (Tam stojí ten muž, který se zajímá o učení angličtiny.)
- Dort ist die Frau, die mich oft besucht. (Tam je ta žena, která mě často navštěvuje.)
- Meine Freundin mag Blumen, die schön riechen. (Moje přítelkyně má ráda květiny, které hezky voní.)
V němčině lze zápor vyjádřit několika způsoby.
Zápor pomocí „Nein“ (ne)
- Bist du müde? Nein, ich bin nicht müde. (Jsi unavený? Ne, nejsem unavený.)
Zápor pomocí „nicht“
Používáme, když chceme negovat celou větu, nebo jednotlivé větné členy.
- Er isst nicht. (On nejí.)
- Das ist nicht billig. (To není levné.)
Zápor pomocí „kein/keine“
Používáme, když chceme znegovat podstatná jména. „Kein/keine” se do češtiny překládá jako „žádný/žádná“.
- Ich habe kein Geld. (Nemám žádné peníze.)
- Er hat keine Schwester. (Nemá žádnou sestru.)
Zápor pomocí slov „nie“ (nikdy), „niemand“ (nikdo), „nirgendwo” (nikde)
- Niemand ist gekommen. (Nikdo nepřišel.)
- Nie habe ich meinen Schlüssel vergessen. (Nikdy jsem svůj klíč nezapomněl.)
- In der Stadt kann man nirgendwo parken. (Ve městě se nikde nedá parkovat.)
Důležité – na rozdíl od češtiny můžeme v německé větě použít pouze jedno záporné slovo. Věty jako „Nie war ich nicht in Österreich.“ jsou výsledkem doslovného překladu z češtiny a jsou gramaticky nesprávné.
NahoruDevelopment
Tento materiál je přistupný jen autorizovaným osobám: Super tajný materiál
Přísloví jsou krátké výroky, které vyjadřují nějakou pravdu, moudrost, zkušenost či radu. Tvoří důležitou součást lidové slovesnosti a najdeme je v mnoha jazycích a kulturách. Přísloví mají často metaforický charakter a využívají srovnání, alegorii nebo symboly.
Níže najdete možnost procvičit si téma přísloví pomocí několika z našich standardních cvičení. Krom toho tu máme i materiály pro vytištění:
 |
 |
 |
| Přísloví: piktogramy | Rozpůlená přísloví | Karty přísloví |
| řešení | řešení |
K těmto materiálům jsou dostupné i tipy k využití.
Nahoru
