Výpis souhrnů
Gramatika
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Členy určité
Člen určitý označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Rod podstatných jmen se v němčině a češtině často liší (der Stuhl – rod mužský, židle – rod ženský). Přirozený rod je však zachován:
- osoby ženského pohlaví jsou vždy ženského rodu (die Schwester, die Oma)
- osoby mužského pohlaví jsou vždy mužského rodu (der Lehrer, der Vater)
Člen můžeme často poznat podle koncovky podstatného jména. Obecně platí následující pravidla:
Rod mužský – der
Použití členu der:
- podstatná jména končící na ‑ling, ‑ich, ‑ig (der Schmetterling, der Teppich, der Käfig)
- podstatná jména končící na ‑ismus (der Sozialismus)
- většina podstatných jmen končících na ‑er, ‑el, ‑en (der Mantel, der Garten, der Künstler)
- názvy osob s koncovkami ‑är, ‑eur, ‑ist, ‑loge, ‑eur, ‑ant, ‑or, ‑ent, ‑et (der Demonstrant, der Tourist, der Millionär, der Professor, der Biologe)
- roční období, měsíce, dny v týdnu (der Mai, der Winter, der Sonntag)
- značky a názvy aut (der Škoda, der BMW)
- světové strany (der Norden, der Westen, der Osten, der Süden)
- většina názvů hor a vrcholů (der Mont Blanc, der Großglockner)
- názvy alkoholu (der Wein, der Sliwowitz), výjimka je pivo → das Bier
Rod ženský – die
Použití členu die:
- podstatná jména končící na ‑in, ‑heit, ‑keit, ‑schaft, ‑ung (die Freundin, die Kleinigkeit, die Einheit, die Nachbarschaft, die Übung)
- většina podstatných jmen končících na ‑acht, ‑e, ‑ei, ‑t, ‑ucht (die Macht, die Bucht, die Zeit, die Liebe, die Welt, die Bäckerei)
- většina podstatných jmen končících na ‑ion, ‑ät (die Union, die Universität)
- označení čísel (die Eins – jednička, die Zehn – desítka)
- názvy lodí a letadel (die Titanic, die Boeing 747)
- názvy leteckých společností (die Lufthansa)
- značky a názvy motorek (die Harley‑Davidson)
Rod střední – das
Použití členu das:
- podstatná jména končící na ‑chen, ‑lein (das Kaninchen, das Büchlein)
- většina podstatných jmen končících na ‑nis, ‑ment, ‑o, ‑tum, ‑mal, ‑ge (das Radio, das Gefängnis, das Parlament, das Tennis)
- velké množství mezinárodních slov (das Telefon, das Auto, das Foto)
- označení písmen abecedy (das A, das G, das V)
- barvy (das Gelb, das Schwarz, das Rosa)
- jazyky (das Deutsch, das Spanisch, das Japanisch, das Latein)
- zpodstatnělá slovesa v infinitivu (das Fotografieren, das Sprechen, das Lesen, das Fernsehen)
Nutné je mít na paměti, že se v němčině vyskytuje řada výjimek. Existují slova, která mohou mít více členů jako např. der/die/das Joghurt. Užití se liší dle regionu. Dále členy mohou někdy změnit celý význam podstatného jména, např. der Kiefer – čelist, die Kiefer – borovice, der Tor – blázen, das Tor – branka).
NahoruČleny určité a neurčité
Člen určitý
Označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Použití členu určitého
Pokud máme na mysli někoho, nebo něco konkrétního:
- Brauchst du noch das Buch? – Potřebuješ ještě tu knihu?
- Hast du das Lied nicht gehört? – Neslyšel jsi tu píseň?
Když jsme se již o podstatném jméně dříve zmínili:
- Er hat einen Bruder. Der Bruder ist faul. – Má bratra. Ten bratr je líný.
U některých jmen zemí:
- jméno země je v množném čísle
- jméno země obsahuje „Staat“, „Republik“ nebo „Union“ (die Tschechische Republik, die Europäische Union)
- jména zemí ženského a mužského rodu (die Schweiz)
U některých geografických a astronomických názvů:
- ostrovy, pohoří, řeky, jezera, moře (der Traunsee, die Alpen)
- souhvězdí
U názvů ulic, budov, uměleckých děl, časopisů a novin apod.:
- Die Prager Zeitung, Die Friedrichstraße, Die Mona Lisa
Člen neurčitý
Označuje věci neznámé, nebo dosud nezmíněné. Zpravidla o nich mluvíme poprvé (ein, eine, ein). Do češtiny ho někdy překládáme neurčitým zájmenem „nějaký“, případně číslovkou „jeden“. Člen neurčitý se používá pouze v jednotném čísle.
- Ich habe einen Mann getroffen. Der Mann war sehr traurig. – Potkal jsem nějakého muže. Ten muž byl velmi smutný.
- Sie hat eine Jacke gekauft. Die Jacke ist braun. – Koupila si nějakou bundu. Ta bunda je hnědá.
Použití členu neurčitého
Když o nějaké osobě, nebo věci mluvíme obecně. Nemáme na mysli nic konkrétního:
- Gibt es hier ein Restaurant? – Je tu nějaká restaurace?
- Hast du einen Bruder? – Máš nějakého bratra?
Když něco přiřazujeme k určité skupině/třídě:
- Die Katze ist ein Tier. – Kočka je zvíře.
- Der Ahorn ist ein Baum. – Javor je strom.
- Der Apfelsaft ist ein Getränk. – Jablečný džus je nápoj.
Slabé skloňování podst. jm.
Některá podstatná jména rodu mužského se skloňují slabě. To znamená, že mají ve všech pádech kromě prvního koncovku ‑(e)n.
Slabé skloňování – jednotné číslo
člen určitý | člen neurčitý s n-deklinací | |
1. pád | der Junge | ein Junge |
2. pád | des Jungen | eines Jungen |
3. pád | dem Jungen | einem Jungen |
4. pád | den Jungen | einen Jungen |
Slabé skloňování – množné číslo
člen určitý | člen neurčitý | |
1. pád | die Jungen | Jungen |
2. pád | der Jungen | Jungen |
3. pád | den Jungen | Jungen |
4. pád | die Jungen | Jungen |
Se slabým skloňováním se setkáváme u těchto podstatných jmen rodu mužského:
- Označení národnosti v mužském rodě s koncovkou ‑e → der Russe, der Pole, der Franzose
- Označení mužských osob s koncovkou ‑e → der Kollege, der Kunde, der Junge, der Neffe
- Označení zvířat rodu mužského s koncovkou ‑e → der Löwe, der Affe, der Falke, der Hase
- Označení osob a povolání v mužském rodě s koncovkou ‑ist → der Polizist, der Terrorist, der Tourist, der Autist, der Egoist, der Kapitalist
- Podstatná jména v mužském rodě s těmito koncovkami:
koncovka | příklady |
‑graf | der Fotograf |
‑oge | der Pädagoge, der Psychologe, der Biologe |
‑et | der Athlet |
‑ad | der Kamerad |
‑at | der Soldat, der Automat, der Kandidat |
‑ant | der Praktikant, der Konsonant, der Musikant |
‑and | der Doktorand |
‑ent | der Konsument, der Absolvent, der Produzent |
‑urg | der Chirurg |
‑soph | der Philosoph |
- Výjimky: der Herr, der Prinz, der Mensch, der Nachbar, der Held, der Bauer
Předložky se 3. pádem
Nasledujíci předložky se v němčině pojí se 3. pádem – dativem. V praxi to znamená, že člen, podstatné, nebo přídavné jméno musí následovat ve třetím pádě. Jde o předložky aus (z, ze), bei (u, při), mit (s, se), nach (po), seit (už, od), von (od, z), zu (k), außer (kromě), gegenüber (naproti).
Příklady použití aus (z, ze)
- Er kommt aus der Schweiz. (Pochází ze Švýcarska.)
- Er geht aus der Schule. (Jde ze školy.)
- Die Tasse ist aus Keramik. (Šálek je z keramiky.)
Příklady použití bei (u, při)
- Anna wohnt bei ihren Eltern. (Anna žije u svých rodičů.)
- Beim Sport hört Anna Musik. (Při sportu poslouchá Anna hudbu.)
- Ihre Mama arbeitet bei der Post. (Její maminka pracuje na poště.)
Příklady použití mit (s, se)
- Jeden Tag fährt sie mit dem Bus. (Každý den jezdí autobusem.)
- In der Schule trifft sie sich mit ihren Freunden. (Ve škole se setkává se svými přáteli.)
- Mit zwanzig hat er mit dem Studium begonnen. (Ve dvaceti začal se studiem.)
Příklady použití nach (po)
- Wir fahren nach Deutschland. (Jedeme do Německa.)
- Nach der Schule gehen wir schwimmen. (Po škole jdeme plavat.)
Příklady použití seit (už, od)
- Seit drei Tagen sind wir im Urlaub. (Už tři dny jsme na dovolené.)
- Seit 1993 gibt es keine Tschechoslowakei mehr. (Od roku 1993 už Československo neexistuje.)
Příklady použití von (od, z)
- Mein Papa arbeitet von Montag bis Freitag. (Můj tatínek pracuje od pondělí do pátku.)
- Er fährt von Paris nach Berlin. (Cestuje z Paříže do Berlína.)
Příklad použití zu (k)
- Ich fahre zu meiner Schwester nach Prag. (Jedu do Prahy za sestrou.)
Příklad použití außer (kromě)
- Außer mir ist niemand gekommen. (Kromě mě nikdo nepřišel.)
Příklad použití gegenüber (naproti)
- Ihr Haus steht gegenüber dem Supermarkt. (Její dům stojí naproti supermarketu.)
Předložky se 3. a 4. pádem
V němčině existují předložky, které se pojí s akuzativem (4. pád) i dativem (3. pád). Jedná se o tyto předložky: an, auf, hinter, in, neben, über, unter, vor, zwischen. Jestli se pojí s 3., nebo se 4. pádem, zjistíme pomocí otázek:
Wo? (kde?) → 3. pád
Například: Der Computer liegt auf dem Tisch. (Počítač leží na stole.)
Wohin (kam?) → 4. pád
Například: Ich lege den Computer auf den Tisch. (Položím počítač na stůl.)
an (na, u) – příklady
- pád: Das Bild hängt an der Wand. (Obraz visí na zdi.)
- pád: Mein Bruder hängt das Bild an die Wand. (Můj bratr věší obraz na zeď.)
auf (na) – příklady
- pád: Das Buch liegt auf dem Tisch. (Kniha leží na stole.)
- pád: Leg das Buch auf den Tisch! (Polož tu knihu na stůl!)
in (v, do) – příklady
- pád: Ich bin in der Altstadt. (Jsem ve starém městě.)
- pád: Ich gehe in die Altstadt. (Jdu do starého města.)
neben (vedle) – příklady
- pád: Er sitzt neben seiner Freundin. (Sedí vedle své přítelkyně.)
- pád: Er setzte sich neben seine Freundin. (Posadil se vedle své přítelkyně.)
hinter (za) – příklady
- pád: Die Katze ist hinter dem Haus. (Kočka je za domem.)
- pád: Die Katze hat sich hinter das Haus versteckt. (Kočka se schovala za dům.)
über (nad, o) – příklady
- pád: Die Fotos sind über dem Bett. (Fotografie jsou nad postelí.)
- pád: Er hat die Fotos über das Bett geklebt. (Nalepil fotky nad postel.)
Předložka über znamená také o – 4. pád. Er hat über seinen Urlaub in Italien gesprochen. (Mluvil o své dovolené v Itálii.)
zwischen (mezi) – příklady
- pád: Die Bücher sind zwischen den Stühlen. (Knihy jsou mezi židlemi.)
- pád: Er hat die Bücher zwischen die Stühle gelegt. (Položil knihy mezi židle.)
vor (před) – příklady
- pád: Der Hund sitzt vor der Haupttür. (Pes sedí před hlavními dveřmi.)
- pád: Der Hund setzte sich vor die Haupttür. (Pes si sedl před hlavní dveře.)
unter (pod) – příklady
- pád: Die Katze liegt unter dem Tisch. (Kočka leží pod stolem.)
- pád: Emma hat das Katzenfutter unter den Tisch gelegt. (Emma položila kočičí krmivo pod stůl.)
Slovesa sein a haben – přítomný čas
Časování slovesa sein – přítomný čas
Sloveso „sein“ má nepravidelné časování.
ich | bin | jsem | Ich bin zu Hause. |
du | bist | jsi | Du bist in Prag. |
er/sie/es | ist | je | Er ist krank. |
wir | sind | jsme | Wir sind im Bus. |
ihr | seid | jste | Ihr seid neu. |
sie | sind | jsou | Sie sind jung. |
Sie | sind | jste | Sie sind nett. |
Časování slovesa haben – přítomný čas
Sloveso „haben“ má pravidelné časování.
ich | habe | mám | Ich habe Hunger. |
du | hast | máš | Du hast Glück. |
er/sie/es | hat | má | Er hat eine Katze. |
wir | haben | máme | Wir haben Ferien. |
ihr | habt | máte | Ihr habt kein Geld. |
sie | haben | mají | Sie haben ein Auto. |
Sie | haben | máte | Sie haben Recht. |
Způsobová (modální) slovesa – přítomný čas
V němčině existuje šest modálních sloves:
können (umět, dovést) | müssen (muset) | sollen (mít povinnost) | dürfen (smět) | wollen (chtít) | mögen (mít rád) | |
ich | kann | muss | soll | darf | will | mag |
du | kannst | musst | sollst | darfst | willst | magst |
er/sie/es | kann | muss | soll | darf | will | mag |
wir | können | müssen | sollen | dürfen | wollen | mögen |
ihr | könnt | müsst | sollt | dürft | wollt | mögt |
sie/Sie | können | müssen | sollen | dürfen | wollen | mögen |
Slovosled
Pokud je ve větě modální sloveso, stojí druhé sloveso na konci věty.
Příklady slovosledu ve větách s modálními slovesy
- können: Ich kann sehr gut schwimmen. (Umím velmi dobře plavat.)
- müssen: Sie müssen gerade viel lernen. (Právě teď se musí hodně učit.)
- sollen: Sie sollen Hausaufgaben machen. (Měli by si udělat domácí úkoly.)
Budoucí čas
Jak se v němčině dá vyjádřit budoucnost?
- Přítomný čas + časové příslovce → častěji používaná forma budoucího času.
Kdy se používá? Když se něco určitě stane:
- Morgen fahre ich nach Wien. (Zítra pojedu do Vídně.)
- Am Abend koche ich eine Tomatensuppe. (Večer uvařím rajčatovou polévku.)
- Futurum I: sloveso werden + infinitiv příslušného slovesa
Jak se časuje sloveso werden?
Singular | Plural |
---|---|
ich werde | wir werden |
du wirst | ihr werdet |
er/sie/es wird | Sie werden |
Kdy se používá?
- Záměry a plány do budoucna → Morgen werde ich nach Wien fahren. (Mám v úmyslu jet zítra do Vídně.)
- Předpoklady pro budoucnost → Bald wird die Sonne endlich wieder scheinen. (Brzy bude konečně zase svítit slunce.)
- Předpoklady pro přítomnost → Sie wird wohl zu Hause sein. (Nejspíš bude doma.)
- Vyzývání, varování → Du wirst dein Zimmer aufräumen! (Uklidíš si svůj pokoj!)
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
V němčině rozlišujeme mezi jednoduchým a závislým infinitivem.
Závislý infinitiv – infinitiv s zu se používá, když se sloveso v hlavní větě vztahuje k slovesu ve větě vedlejší: Ich versuche, früher zu kommen. V této větě sloveso kommen odkazuje na sloveso versuchen.
Jednoduchý infinitiv – infinitiv bez zu, se používá:
- po modálních slovesech (müssen, können)
- po slovesech bleiben, lassen, werden
- po slovesech smyslového vnímání (hören, sehen, fühlen)
- po slovesech pohybu (fahren, gehen, kommen)
Vztažné věty
Vztažné věty jsou uvedeny vztažnými zájmeny, které spojují hlavní a vedlejší větu. Vztažná zájmena v němčině jsou členy: „der, die, das, die“. Do češtiny je překládáme jako „který, která, které, kteří“. Sloveso ve vztažných větách se nachází na konci věty.
Příklady vztažných vět
- Das ist das Mädchen, das mit mir Deutsch lernt. (To je to děvče, které se se mnou učí německy.)
- Da steht der Mann, der sich für Englischlernen interessiert. (Tam stojí ten muž, který se zajímá o učení angličtiny.)
- Dort ist die Frau, die mich oft besucht. (Tam je ta žena, která mě často navštěvuje.)
- Meine Freundin mag Blumen, die schön riechen. (Moje přítelkyně má ráda květiny, které hezky voní.)
V němčině lze zápor vyjádřit několika způsoby.
Zápor pomocí „Nein“ (ne)
- Bist du müde? Nein, ich bin nicht müde. (Jsi unavený? Ne, nejsem unavený.)
Zápor pomocí „nicht“
Používáme, když chceme negovat celou větu, nebo jednotlivé větné členy.
- Er isst nicht. (On nejí.)
- Das ist nicht billig. (To není levné.)
Zápor pomocí „kein/keine“
Používáme, když chceme znegovat podstatná jména. „Kein/keine” se do češtiny překládá jako „žádný/žádná“.
- Ich habe kein Geld. (Nemám žádné peníze.)
- Er hat keine Schwester. (Nemá žádnou sestru.)
Zápor pomocí slov „nie“ (nikdy), „niemand“ (nikdo), „nirgendwo” (nikde)
- Niemand ist gekommen. (Nikdo nepřišel.)
- Nie habe ich meinen Schlüssel vergessen. (Nikdy jsem svůj klíč nezapomněl.)
- In der Stadt kann man nirgendwo parken. (Ve městě se nikde nedá parkovat.)
Důležité – na rozdíl od češtiny můžeme v německé větě použít pouze jedno záporné slovo. Věty jako „Nie war ich nicht in Österreich.“ jsou výsledkem doslovného překladu z češtiny a jsou gramaticky nesprávné.
NahoruDevelopment
Tento materiál je přistupný jen autorizovaným osobám: Super tajný materiál
Přísloví jsou krátké výroky, které vyjadřují nějakou pravdu, moudrost, zkušenost či radu. Tvoří důležitou součást lidové slovesnosti a najdeme je v mnoha jazycích a kulturách. Přísloví mají často metaforický charakter a využívají srovnání, alegorii nebo symboly.
Níže najdete možnost procvičit si téma přísloví pomocí několika z našich standardních cvičení. Krom toho tu máme i materiály pro vytištění:
![]() |
![]() |
![]() |
Přísloví: piktogramy | Rozpůlená přísloví | Karty přísloví |
řešení | řešení |
K těmto materiálům jsou dostupné i tipy k využití.
Nahoru