Slabá slovesa – přítomný čas

umime.to/XKH

Slabá slovesa jsou typická tím, že jejich tvary jsou ve všech osobách a časech zcela pravidelné. Příkladem často používaného slabého slovesa je sloveso machen (dělat).

Časují se tak, že se od infinitivu odtrhne koncovka -en a ke kmeni slovesa se přidávají koncovky podle osoby: -e, -st, -t, -en, -t, -en.

osoba j. č.	tvar slabého slovesa	osoba mn. č.	tvar slabého slovesa
*ich*	mache	*wir*	machen
du	machst	*ihr*	macht
er / *sie* / es	macht	*sie* / *Sie*	machen

Další častá slabá slovesa jsou například: fragen (ptát se), spielen (hrát), wohnen (bydlet), sagen (říkat).

Na rozdíl od češtiny se v němčině osobní zájmeno nevynechává.

Příklady ve větách

Ich wohne in Berlin. (Bydlím v Berlíně.)

Wir malen gern. (Malujeme rádi.)

Was sagst du? (Co říkáš?)

Slovesa typu arbeiten (pracovat)

U sloves, která po odtržení koncovky infinitivu -en končí na -t, -d, -n, -m, se přidává ještě -e-. Děje se tak kvůli výslovnosti u 2. a 3. osoby jednotného čísla (du, er, sie, es) a u 2. osoby množného čísla (ihr). Patří sem např. slovesa warten (čekat), baden (koupat), öffnen (otvírat), atmen (dýchat).

Příklad časování

osoba j. č.	tvar slovesa	osoba mn. č.	tvar slovesa
*ich*	arbeite	*wir*	arbeiten
du	arbeitest	*ihr*	arbeitet
er / *sie* / es	arbeitet	*sie* / *Sie*	arbeiten

Slovesa typu tanzen (tančit)

U sloves, která po odtržení koncovky infinitivu -en končí na -s, -ß, -ss, -z, -tz, se ve 2. osobě jednotného čísla (du) přidává pouze koncovka -t. Patří sem např. slovesa reisen (cestovat), hassen (nenávidět), heizen (topit), schwitzen (potit).