Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Gramatika
Slovíčka: podstatná a přídavná jména
Poslech slovíček
Slovíčka
Pexeso
Překladatel
Hláskování
Slova ve větách
Chat
Rozhodovačka
Stavba vět
Vpisování
Doplňování textu
Rozřazovačka
Přesouvání
Vtipy
Roboti
Střílečka
Tetris
Hádání a malování
Odkrývačka
Týmovka
Územíčka
Závody
Můj účet
Odhlásit seVýpis souhrnů
Stavba vět
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)
V němčině rozlišujeme mezi jednoduchým a závislým infinitivem.
Závislý infinitiv – infinitiv s zu se používá, když se sloveso v hlavní větě vztahuje k slovesu ve větě vedlejší: Ich versuche, früher zu kommen. V této větě sloveso kommen odkazuje na sloveso versuchen.
Jednoduchý infinitiv – infinitiv bez zu, se používá:
- po modálních slovesech (müssen, können)
- po slovesech bleiben, lassen, werden
- po slovesech smyslového vnímání (hören, sehen, fühlen)
- po slovesech pohybu (fahren, gehen, kommen)
Vztažné věty
Vztažné věty jsou uvedeny vztažnými zájmeny, které spojují hlavní a vedlejší větu. Vztažná zájmena v němčině jsou členy: „der, die, das, die“. Do češtiny je překládáme jako „který, která, které, kteří“. Sloveso ve vztažných větách se nachází na konci věty.
Příklady vztažných vět
- Das ist das Mädchen, das mit mir Deutsch lernt. (To je to děvče, které se se mnou učí německy.)
- Da steht der Mann, der sich für Englischlernen interessiert. (Tam stojí ten muž, který se zajímá o učení angličtiny.)
- Dort ist die Frau, die mich oft besucht. (Tam je ta žena, která mě často navštěvuje.)
- Meine Freundin mag Blumen, die schön riechen. (Moje přítelkyně má ráda květiny, které hezky voní.)
V němčině lze zápor vyjádřit několika způsoby.
Zápor pomocí „Nein“ (ne)
- Bist du müde? Nein, ich bin nicht müde. (Jsi unavený? Ne, nejsem unavený.)
Zápor pomocí „nicht“
Používáme, když chceme negovat celou větu, nebo jednotlivé větné členy.
- Er isst nicht. (On nejí.)
- Das ist nicht billig. (To není levné.)
Zápor pomocí „kein/keine“
Používáme, když chceme znegovat podstatná jména. „Kein/keine” se do češtiny překládá jako „žádný/žádná“.
- Ich habe kein Geld. (Nemám žádné peníze.)
- Er hat keine Schwester. (Nemá žádnou sestru.)
Zápor pomocí slov „nie“ (nikdy), „niemand“ (nikdo), „nirgendwo” (nikde)
- Niemand ist gekommen. (Nikdo nepřišel.)
- Nie habe ich meinen Schlüssel vergessen. (Nikdy jsem svůj klíč nezapomněl.)
- In der Stadt kann man nirgendwo parken. (Ve městě se nikde nedá parkovat.)
Důležité – na rozdíl od češtiny můžeme v německé větě použít pouze jedno záporné slovo. Věty jako „Nie war ich nicht in Österreich.“ jsou výsledkem doslovného překladu z češtiny a jsou gramaticky nesprávné.
Nahoru
