V němčině existují slovesa s odlučitelnými a s neodlučitelnými předponami. Ukážeme si, které to jsou a na příkladových větách vysvětlíme, jak se ve větě používají.

Odlučitelné předpony

Odlučitelné předpony jsou ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, zu-, zusammen-, zurück-, her-, hin-, los-, weg-, weiter-.

Příkladové věty:

auf/stehen (vstávat) → Ich stehe täglich um sieben Uhr auf. (Každý den vstávám v sedm hodin.)

aus/packen (rozbalit) → Die Kinder packen ihre Geschenke aus. (Děti si rozbalují dárky.)

an/kommen (dorazit, dojet) → Der Zug kommt immer pünktlich an. (Vlak přijíždí vždy včas.)

nach/denken (přemýšlet, uvažovat) → Der Schüler denkt viel nach. (Žák hodně přemýšlí.)

zu/hören (poslouchat) → Die Schüler hören der Lehrerin aufmerksam zu. (Žáci pozorně naslouchají učitelce.)

Neodlučitelné předpony

Neodlučitelné předpony jsou be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer-, miss-, hinter-.

Příkladové věty:

bekommen (dostat, obdržat) → Zu Weihnachten bekommen Kinder viele Geschenke. (Na Vánoce dostávají děti spoustu dárků.)

gefallen (líbit se) → Dein neues Haus gefällt mir sehr. (Tvůj nový dům se mi moc líbí.)

erklären (vysvětlit, objasnit) → Die Lehrerin erklärt den neuen Lehrstoff. (Učitelka vysvětluje novou učební látku.)

verstehen (rozumět) → Sie versteht schon sehr gut Deutsch. (Už rozumí velmi dobře německy).