Členy určité
Člen určitý označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Rod podstatných jmen se v němčině a češtině často liší (der Stuhl – rod mužský, židle – rod ženský). Přirozený rod je však zachován:
- osoby ženského pohlaví jsou vždy ženského rodu (die Schwester, die Oma)
- osoby mužského pohlaví jsou vždy mužského rodu (der Lehrer, der Vater)
Člen můžeme často poznat podle koncovky podstatného jména. Obecně platí následující pravidla:
Rod mužský – der
Použití členu der:
- podstatná jména končící na ‑ling, ‑ich, ‑ig (der Schmetterling, der Teppich, der Käfig)
- podstatná jména končící na ‑ismus (der Sozialismus)
- většina podstatných jmen končících na ‑er, ‑el, ‑en (der Mantel, der Garten, der Künstler)
- názvy osob s koncovkami ‑är, ‑eur, ‑ist, ‑loge, ‑eur, ‑ant, ‑or, ‑ent, ‑et (der Demonstrant, der Tourist, der Millionär, der Professor, der Biologe)
- roční období, měsíce, dny v týdnu (der Mai, der Winter, der Sonntag)
- značky a názvy aut (der Škoda, der BMW)
- světové strany (der Norden, der Westen, der Osten, der Süden)
- většina názvů hor a vrcholů (der Mont Blanc, der Großglockner)
- názvy alkoholu (der Wein, der Sliwowitz), výjimka je pivo → das Bier
Rod ženský – die
Použití členu die:
- podstatná jména končící na ‑in, ‑heit, ‑keit, ‑schaft, ‑ung (die Freundin, die Kleinigkeit, die Einheit, die Nachbarschaft, die Übung)
- většina podstatných jmen končících na ‑acht, ‑e, ‑ei, ‑t, ‑ucht (die Macht, die Bucht, die Zeit, die Liebe, die Welt, die Bäckerei)
- většina podstatných jmen končících na ‑ion, ‑ät (die Union, die Universität)
- označení čísel (die Eins – jednička, die Zehn – desítka)
- názvy lodí a letadel (die Titanic, die Boeing 747)
- názvy leteckých společností (die Lufthansa)
- značky a názvy motorek (die Harley‑Davidson)
Rod střední – das
Použití členu das:
- podstatná jména končící na ‑chen, ‑lein (das Kaninchen, das Büchlein)
- většina podstatných jmen končících na ‑nis, ‑ment, ‑o, ‑tum, ‑mal, ‑ge (das Radio, das Gefängnis, das Parlament, das Tennis)
- velké množství mezinárodních slov (das Telefon, das Auto, das Foto)
- označení písmen abecedy (das A, das G, das V)
- barvy (das Gelb, das Schwarz, das Rosa)
- jazyky (das Deutsch, das Spanisch, das Japanisch, das Latein)
- zpodstatnělá slovesa v infinitivu (das Fotografieren, das Sprechen, das Lesen, das Fernsehen)
Nutné je mít na paměti, že se v němčině vyskytuje řada výjimek. Existují slova, která mohou mít více členů jako např. der/die/das Joghurt. Užití se liší dle regionu. Dále členy mohou někdy změnit celý význam podstatného jména, např. der Kiefer – čelist, die Kiefer – borovice, der Tor – blázen, das Tor – branka).
NahoruČleny určité a neurčité
Člen určitý
Označuje věci známé, nebo již zmíněné. Do češtiny jej lze přeložit ukazovacím zájmenem ten (der), ta (die), to (das).
Použití členu určitého
Pokud máme na mysli někoho, nebo něco konkrétního:
- Brauchst du noch das Buch? – Potřebuješ ještě tu knihu?
- Hast du das Lied nicht gehört? – Neslyšel jsi tu píseň?
Když jsme se již o podstatném jméně dříve zmínili:
- Er hat einen Bruder. Der Bruder ist faul. – Má bratra. Ten bratr je líný.
U některých jmen zemí:
- jméno země je v množném čísle (die Vereinigten Staaten von Amerika)
- jméno země obsahuje „Republik“, nebo „Union“ (die Tschechische Republik, die Europäische Union)
- jména zemí ženského a mužského rodu (die Schweiz, der Libanon)
U některých geografických a astronomických názvů:
- ostrovy (die Kanarischen Inseln), pohoří (die Alpen), řeky (die Donau), jezera (der Traunsee), moře (die Ostsee)
- souhvězdí (der Große Wagen)
- u názvů ulic (Die Friedrichstraße), budov (Das Tanzende Haus), uměleckých děl (Die Mona Lisa), časopisů a novin (Die Prager Zeitung) apod.
Člen neurčitý
Označuje věci neznámé, nebo dosud nezmíněné. Zpravidla o nich mluvíme poprvé (ein, eine, ein).
Do češtiny ho někdy překládáme neurčitým zájmenem „nějaký“, případně číslovkou „jeden“. Člen neurčitý se používá pouze v jednotném čísle.
- Ich habe einen Mann getroffen. Der Mann war sehr traurig. – Potkal jsem jednoho muže. Ten muž byl velmi smutný.
- Sie hat eine Jacke gekauft. Die Jacke ist braun. – Koupila si nějakou bundu. Ta bunda je hnědá.
Použití členu neurčitého
Když o nějaké osobě, nebo věci mluvíme obecně. Nemáme na mysli nic konkrétního:
- Gibt es hier ein Restaurant? – Je tu nějaká restaurace?
- Hast du einen Bruder? – Máš nějakého bratra?
Když něco přiřazujeme k určité skupině/třídě:
- Die Katze ist ein Tier. – Kočka je zvíře.
- Der Ahorn ist ein Baum. – Javor je strom.
- Der Apfelsaft ist ein Getränk. – Jablečný džus je nápoj.
