Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)

XKD

umime.to/XKD

V němčině rozlišujeme mezi jednoduchým a závislým infinitivem.

Závislý infinitiv –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ infinitiv s zu se používá, když se sloveso v hlavní větě vztahuje k slovesu ve větě vedlejší: Ich versuche, früher zu kommen. V této větě sloveso kommen odkazuje na sloveso versuchen.

Jednoduchý infinitiv –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ infinitiv bez zu, se používá:

po modálních slovesech (müssen, können)
po slovesech bleiben, lassen, werden
po slovesách smyslového vnímání (hören, sehen, fühlen)
po slovesech pohybu (fahren, gehen, kommen)

Souhrn je skryt.

Gramatika

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)

Rozhodovačka • střední

Stavba vět

Skládání slovíček do správného pořadí.

Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)

Stavba vět • těžké

Předcházející

Navazující

Cvičení

Závislý infinitiv sloves ve větě (infinitiv s „zu“)

umime.to/XKD

Gramatika